Historie města

Poruba byla samostatnou obcí od dob Rakousko-uherské monarchie. Převážná část obyvatel Poruby se živila zemědělstvím. V obci bylo několik velkostatků a žilo zde v r. 1910 2133 obyvatel. Poruba jako obec sousedila s Rychvaldem, Petřvaldem, Horní Lutyní, Orlovou a obcí Lazy. K velikému rozmachu obce došlo v době, kdy se v Porubě začalo těžit kamenné uhlí. V roce 1900 byla postavena Košicko-bohumínská dráha dvoukolejná, která tehdy spojovala důležitý železniční uzel Bohumín ve směru do Polska, Německa, do Čech a na Slovensko. Tato železniční trať vedla vedle současné požární zbrojnice, dále přes Orlovou, Doubravu, Karvinou až  do Českého Těšína. S rozvojem těžby uhlí na tehdejších dolech Žofinka a dole Václav došlo i k výstavbě dělnických kolonií, např. Balcarové, klášterní a na Kopaninách. Obec Poruba měla v té době komunikační napojení na okolní obec a pomocí železnice do celé Evropy.
  V roce 1913 byla postavena úzkokolejná elektrická dráha z Karviné do Bohumína, která vedla přes Kopaniny, býv. STS, přes Olmovec, Dolní Lutyni a Skřečoň k nádraží do Bohumína, odtud dále do Ostravy a starého Bohumína, kde byla nejbližší nemocnice. Dále byla zavedena elektrická dráha z Kopanin na náměstí do Orlové -  Města. Další trasa této dráhy vedla z Karviné Starého Města přes Petřvald do Ostravy. S rozvojem těžby uhlí došlo rovněž k rozvoji průmyslu, a to výstavbou koksovny v Lazích a cihelny rovněž zde a v Horní Lutyni. Dále došlo k proměně zámku, který se nacházel za kostelem v Orlové za nemocnicí. V současné době je zde zřízen park.
Po druhé světové válce v roce 1947 došlo k prvnímu sloučení obcí v jeden integrovaný celek, a to s názvem Orlová, při němž byly vytvořeny jednotlivé městské části, a to:
Orlová -  Město - Orlová I
Orlová -  Lazy - Orlová II
Orlová -  Poruba - Orlová III:
  V té době byly ještě obce Horní Lutyně a Doubrava samostatnými obcemi. V roce 1948 až 1950 bylo započato s ohledem na veliký nárůst pracovníků do dolu s výstavbou porubské městské části, a to po obou stranách komunikace směrem na Horní Lutyni. Do roku 1963, kdy výstavba skončila, bylo postaveno v Porubě 130 obytných budov s 914 byty. V roce 1965 bylo započato s výstavbou sídliště I. etapa v Horní Lutyni a tím byla obec Horní Lutyně zrušena.
  Jen pro informaci uvádím, že na místě požární zbrojnice v Horní Lutyni dnes stoji obchodní dům PRIOR. V roce 1974 došlo k dalšímu sloučení obcí, a to připojením Doubravy k městu Orlová. Od roku 1990 je Doubrava zase samostatnou obcí. Tento malý výčet historie Orlové - Poruby ukazuje obrovské proměny, které se udály za období 100 let.

Založení

Sbor dobrovolných hasičů v Orlové - Porubě
V letošním roce oslavujeme 100. výročí od založení sboru dobrovolných hasičů v naší městské části. Tehdy před 100 lety již existoval hasičský sbor v Lazích a Doubravě a jen v několika málo dalších obcích na Těšínsku. Stalo se tak 1. dubna roku 1907 na ustavující schůzi za přitomnosti významné hasičské osobnosti, a to starosty zemské hasičské jednoty se sídlem v Opavě Dudolfa Gudricha.
Na tuto ustavující schůzi přišlo i 50 občanů tehdejší Poruby. Zakládajícími členy byli:
Ing. Ferdinand Žebrák
Strojmistr: Jaromír Šalamoun
Řídicí učitel: Adolf Košťal
Učitel: Jan Adolf Řepka
Stavitel: Eduard Přikryl
Horník: Josef Holeš
Horník: Josef Durčák
Horník: Jan Durčák
Horník: Viktor Kalus
Jejich fotografie můžeme zhlédnout v sále stávající požární zbrojnice.
Ustavení českého sboru dobrovolných hasičů v tehdejší Rakousko-uherské monarchii bylo nejen těžké, ale také nebezpečné s ohledem na národnostní cítění. Sbor po svém ustavení nevlastnil pro svou činnost žádnou schůzovací místnost, natož požární zbrojnici. Za pomoci sbírek mezi občany a zakládajících členů byla již v srpnu 1907 zakoupena ruční stříkačka, která byla umístěna v kůlně obchodníka Františka Šeligy.
Trvalo celých pět let, když přičiněním učitele Řepky, který byl velitelem sboru došlo k dohodě s matičním výborem k zakoupení hospodářské budovy ve dvoře mateřské školky a za velikého úsilí stavitele Eduarda Přikryla byla tato budova upravena na hasičské skladiště. Toto hasičské skladiště bylo slavnostně otevřeno 21. 7. 1912. Po dlouhých pěti letech měli hasiči možnost uskladnit ruční stříkačku a nepatrnou výzbroj do vlastního objektu.
Až po dalších 11 letech za podpory obecního úřadu a sbírky mezi občany se podařilo nahradit ruční stříkačku za motorovou, která byla zakoupena v Brně od firmy ,,,,,,,,,,,,,,,,, . Stříkačka byla v případě požáru dopravována na místo zásahu koňmi a to tak, že obecní úřad vyhláškou určil sedlákům a majitelům koní, ve kterých dnech musí stříkačku dopravit na místo požáru.
Technický pokrok se nedal zastavit ani v hasičských sborech. V roce 1925 byl od firmy Halm (nynější ŽDB) zakoupen nákladní automobil, který byl vlastními silami upraven a přestavěn tak, aby byla možná přeprava motorové stříkačky. Vozidlo však nevyhovovalo, zejména v roce 1930, kdy byl zakoupen dvoukolový agregát. Proto bylo zakoupeno staré sanitní vozidlo od Červeného kříže ze Slezské Ostravy a vlastními silami bylo upraveno tak, aby bylo schopno přepravit jak požární družstvo, tak i potřebnou výzbroj na místo požáru. Stávající požární skladiště však prostě nevyhovovalo pro uskladnění požární výzbroje, a proto bylo v roce 1930 přikročeno ke stavbě vyhovující požární zbrojnici, obecní úřad tehdy přispěl částkou 55.000 korun. Na výstavbě se podíleli jak členové sboru, tak i řada ochotných občanů.
Jak je patrno ze snímku, postavená zbrojnice však postrádala potřebné schůzovací místnosti a sloužila jen k uskladnění potřebné výzbroje a výstroje. Výbor tehdy nadále schůzoval po hostincích, například na Fojtství., u Valicků nebo Kolka, všude tam, kde nepožadovali úhradu za místnost.
Toto neutěšené období završila národní tragédie, která postihla naší zemi, a to okupace Polskem v roce 1938 a šestiletá okupace Německé říše od roku 1939 do roku 1945.
V těchto dobách byla veškerá hasičská činnost podřízena okupačním úřadům. Německé úřady hasičskou dobrovolnou činnost překomandovalY v železnou povinnost s přísnými tresty. Z řad hasičů byli určení příslušníci zařazeni do takzvané protiletecké ochrany CPO a jejich hlavní náplní bylo likvidovat následky leteckých náletů. Celá řada hasičů z našeho okresu zahynula v koncentračních táborech, mnoho z nich bylo zapojeno v odbojových skupinách a mnozí byli těmto odbojovým skupinám nápomocni.
Po ukončení války fašistická vojska při svém ústupu začátkem roku 1945 drancovala požární zbrojnice a odtáhla s sebou převážnou část výzbroje, a to včetně požárního vozidla hasičů z Orlové -  Poruby včetně vybavení.
Vozidlo z Orlové - Poruby bylo nalezeno až v Týnci na Moravě, bez kol, vybavení a v dezolátním stavu. Členy tehdejšího sboru bylo dopraveno nazpět a vlastními silami znovu opraveno. Toto vozidlo sloužilo až do roku 1947, kdy bylo zakoupeno vozidlo lepší, a to nákladní vůz zn. Bedford z ostravských mlékáren. Vozidlo bylo členy našeho sboru a to Rudolfem Štěrbou, Emilem Retkem a Augustinem Vlčkem upraveno pro potřeby hasičského sboru a sloužilo až do roku 1956.
V roce 1956 tehdejší inspekce požární ochrany v Karviné přidělila hasičům v Orlové - Porubě požární vozidlo T 805. Nadále se však schůzovalo po hospodách, kde se prováděla i různá školení. Proto bylo rozhodnuto stávající požární zbrojnici přestavě,t a to zvětšením garáží a zejména zřízením potřebných schůzovacích místností. Přestavba byla zařazena do akce "Z" v roce 1956 s tím, že mimo garáže a schůzovací místnosti bude přistavěn sál a byt pro člena, který bude udržovat připravenost požární techniky. V roce 1959 byla přestavba ukončena a slavnostně předána do užívaní. Tato přestavba si vyžádala 13.440 brigádnických bezplatných hodin, a to jak občanů Poruby, tak zejména členů hasičského sboru.
  Největší zásluhu na celé přestavbě měl člen našeho sboru Gustav Retek, který celou přestavbu řídil. Vyřizováním všech formalit a jednáním na úřadech byl pověřen zasloužilý hasič a čestný starosta sboru Rafael Brak, který již není mezi námi. Jmenovaný byl členem okresního, krajského a v neposlední řadě i členem ústředního výboru Dobrovolných hasičů. V roce 1969 bylo jeho přičiněním zakoupeno pro potřeby hasičského sboru nové požární vozidlo, a to přímo ve výrobním závodě THZ Vysoké Mýto -  požární cisterna ŠKODA 706.Tato požární cisterna sloužila sboru až do roku 1999, kdy pro značné opotřebení byla vyřazena z provozu. V roce 1996 zakoupil Městský úřad v Orlové pro potřebu hasičského sboru nové dopravní vozidlo zn. Citroen, které je vybaveno potřebnou výzbrojí a výstrojí.
V roce 2000 byla požárnímu sboru v Orlové -  Porubě zapůjčena HZS v Karviné moderní požární cisterna LIAZ, která však pro své rozměry musela byt garážována v boxu na požární stanici v Orlové. Proto bylo v roce 2001 z rozpočtu města započato s přístavbou garážovacího boxu pro uvedené vozidlo v zadní části stávající požární zbrojnice. K dnešnímu 100. výročí založení sboru byla nová garáž pro zmíněné vozidlo předána do užívání.
Od července roku 2006 město Orlová zakoupilo (se státní dotací) novou cisternu Iveco.

Přehled starostů od založení sboru do současné doby:
1907 - 1918 Ing. Ferdinand Žebrák
1918 - 1920 Eduard Přikryl
1920 - 1927 Josef Durčák
1927 - 1945 Karel Koláček
1945 - 1948 Rudolf Klímek
1948 - 1960 Rafael Brak
1960 - 1963 Josef Pála
1963 - 1964 Gabriel Retek
1964 - 1966 Oldřich Nepraš
1966 - 1971 Jaroslav Zahorský
1971 - 1989 Erich Promný
1987 - 1992 Anna Bolková
1992 - 1997 Petr Karnold
1997 - 1999 Lubomír Kasza
1999 - 2010 Jarmila Karnoldová

2010 - dosud Stanislav Skiba



Přehled velitelů od založení sboru:
1907 - 1909 Jaromír Šalamoun
1909 - 1912 Josef Plachý
1912 - 1913 Jan Řepka
1913 - 1920 František Mikšan
1920 - 1923 Karel Koláček
1923 - 1927 Jan Holeš
1927 - 1932 Josef Štavelda
1932 - 1937 Emil Kolář
1937 - 1945 Karel Koláček
1945 - 1949 Emil Kolář
1949 - 1962 Karel Stanku
1962 - 1963 Josef Mžyk
1963 - 1965 František Talik
1965 - 1968 Jindřich Karban
1968 - 1971 Jaromír Stupník
1971 - 1976 Josef Mžyk
1976 - 1981 Jaromír Stupník
1981 - 1985 Josef Mžyk
1985 - 1992 Petr Karnold
1992 - 1999 Pavel Karnold
1999 - 2001 David Moldřik
2001 - 2002 Czeslav Foniok
2003 - 2010 Jaroslav Michalík

2010 - dosud Michal Beňo

Družební styky a spolupráce

Sbor dobrovolných hasičů v Orlové - Porubě má již 10 let uzavřenou družební spolupráci s dobrolným hasičským sborem, a to města Rydultow v Polsku. Tato družební spolupráce se neomezuje jen na vzájemné návštěvy, ale dochází zde k výměně zkušeností z požárních zásahů, účastí při soutěžích požárních jednotek a účastí obou stran při významných výročích. Sbor má dále uzavřený patronát nad dvěma mateřskými školkami. Obě školky jsou vždy v měsíci březnu zapojeny do celostátní akce Požární ochrana očima dětí, která je zaměřena na kresby a články o požární ochraně. Každoročně výbor vyhodnocuje dodané kresby a nejlepší z nich odměňuje z vlastních prostředků. Tradičně vždy koncem školního roku organizuje sbor dny otevřených dveří požární zbrojnice. Tato akce je spojena s ukázkou požární techniky, případně s hašením hořícího automobilu.
Důležitou přípravou požární jednotky jsou soutěže organizované přímo naším sborem, nebo účasti na soutěžích v rámci okresu. Každoročně organizuje výbor soutěž o putovní pohár starosty sboru a každé dva roky o putovní pohár starosty města Orlové. Tyto soutěže mají mezinárodní charakter, soutěže se pravidelně zúčastňují požární družstva z Polska a Slovenska.

TOPlist
aktualizováno: 01.12.2017 20:18:22